,,Jedno malý a jedno velký.´´
,,Tak prosim dámy.´´
,,Díky, děkujem.´´
,,Tak povídej.,,
,,No prosimtě, jak sme byli o víkendu na tý rodinný narozeninový oslavě u nás na chalupě, tak tam byli všichni, jako babička s dědou, naši, brácha s Kristýnou a všichni kamarádi, no a von tam přijel taky žejo. A tak jako pijem, hrajem různý hry a pořád sme po sobě pomrkávali a já už sem byla dost pinklá, takže se jako půjdu projít, abych vystřízlivěla a on šel se mnou! No hned za rohem mě strhnul do pole a bylo.
,,Cože? Jako přímo? Ty vole! A neviděla vás máma?´´
,,Neviděla. Myslela sem si, jakej sem hroznej špión jo, vrátili sme se jakože nic a sedli si k ostatním. Pak se ke naklonila máma.´´
,,Kde ste byli Maruško?´´
,,Nikde, jen tady kousek se projít.´´
,,Jo projít??´´
,,No.Proč?´´
,,Máš naruby kraťasy.´´
,,Haha!!Kecáš,tak to nazdar!´´ Ťukli sme si pivama v Malý rybě. Tohle je totiž Maruška.
Nejlepší přítelkyně jakou si může člověk přát. Je nejchytřejší ze všech lidí co znám. Je to novinářka a spisovatelka a nosí puntíkatý šaty. Čte takový ty tisícistránkový knížky, který se jmenujou třeba Kvítek hedvábně jemně bílý a ještě mi nutí, jak je to skvělý, i když se tam teda prej třista stránek nic nedělo, ale že to fakt stojí za to. Kort když to v hospodě položí na stůl, kterej ztratí polovinu místa a ještě se pod tím prohne.
Má krásný hnědý vlasy až na zem, který jí každej závídí(obzvlášť můj taťka), uhrančivý oči černý jak uhel, ňadra dmoucí a permanentní úsměv na červeně namalovaných rtech. Jo a je to mimochodem přesně ta, která má doma šest hrnečků na mini kapučínka, a se kterou sme udělali ten fórek při absolutoriích.
Ona o tom neví, ale asi tak milionkrát mi zachránila život. Častokrát se mi totiž stává, že se mě někdo na něco nepříjemnýho zeptá nebo něco takhe nezdvořilýho vyštěkne a já jen koukám s otevřenou pusou, začnu se potit, absolutně nevím co na to odpovědět, začnu svraštět obočí a Maruška ho v tu chvíli vždycky odpálkuje. Ona prostě automaticky odpoví za mě, aniž by tušila, že mi právě zachránila život, protože já bych tam jinak stála s otevřenou pusou do dnes.
Jako třeba když sme byli u moře s potapěčema a večer sme hráli hru České filmy. Sázela sem tam jednu odpověď za druhou a najednou jedna důra s obličejem zaraženým do mobilu s Farm Heros říká: ,,A dělá ta Lenka taky něco jinýho nebo jen doma čumí na televizi?´´ Přesně v tu chvíli se mi zpotili komplet celý záda a do očí se vehnal zmatenej a zoufalej výraz.
,,Všechny ty odpovědi zná, protože to studovala ne asi,´´
A bylo to. Odpálkovala tu starou hajtru a v klidu dál míchala kartičky, aniž by tušila, co se mi právě odehrálo za drama.
Řešíme spolu všechny ty holčičí věci, od chlapů, přes nově zakoupené úlovky, ale i aktuální dění ve světě, kam tenhle svět směřuje a co bude s náma. To hlavně tak kolem tý půlnoci. A taky biologii.
,,To je pravda Maruško. Když si koupíš hada a máš ho doma jenom na volno a on si vedle tebe začne lehat a spát s tebou v posteli, tak si tě měří. Měří si tě, aby věděl, jak se do něj vejdeš, aby tě mohl sníst.´´
,,Léňo!!!´´´
,,No fakt!! Nelžu tě. Táta to říkal.´´
,,Vy spolu začnete psát nějaký černý historky, protože ty, když přijedeš z Budějc, máš vždycky nějakou takovouhle perlu.´´
Take pokaždé, když vyprávim, jaké lapálie se mi staly nebo opět nějakou takovouhle ZAJÍMAVOU novinku ze světa, Maruška to vždy zakončí větou: Ty jsi opravdu dcerou svého otce.´´
V úterý po obědě mi Maruška volá:
,, Léňo byla bys na mě pyšná. Ve dvanáct dopoledne sem nadejchala jednu promili! Nevím, jak sem se dostala do postele a půl dopoledne sem v panice hledala podprsenku. A máma, čoveče, máma šla spát ještě dýl než já a koupala se nahatá!´´
,,Haahaaa, je to možný? Gratuluji k výkonu a mámě že srdečně třesu pravicí!´´
,,Co? Cože? Jo tak prej měla jednu ponožku. Ta jí ale uplavala, kluci jí dneska ráno vylovili.´´
Takže Maruško, mám tě ráda. A konečně ti taky jednou můžu říct: Ty si opravdu dcerou své matky.
Žádné komentáře:
Okomentovat